Materiály, které používáme

ŽLUTÉ ZLATO

Vzhledem k tomu, že ryzí zlato je nevhodné pro výrobu šperků, neboť je velmi měkké a snadno se deformuje, tak se pro výrobu často používá ve formě slitin s jinými kovy, nejčastěji se stříbrem a mědí. Proto je u zlata kromě hmotnosti vždy určující i údaj o jeho ryzosti. Druh a podíl příměsí určuje tvrdost a barvu výsledné slitiny od žluté přes bílou a červenou až například k černé. Nicméně největší využití má zlato v klenotnictví. Ve skutečnosti se totiž každoročně ¾ vytěženého zlata použijí na výrobu šperků.

• Zlato je krásné: Klenotníci již od pradávna preferují zlato před jinými kovy. Důvodem je teplá žlutá barva zlata. Zlato také dobře reaguje na jiné kovy, což umožnilo vznik řady odstínů, o kterých jsme se již zmiňovali výše.

• Zlato je odolné: Důkazem jsou pozůstatky zlatých mincí, šperků a dalších artefaktů z dávné historie. Zlato je samo o sobě relativně měkké, nicméně po slití s jinými kovy se stává výjimečně silné.

• Zlato je čisté: Díky své čistotě není zlato jinak zasaženo vzduchem, horkem nebo vlhkem a je také odolné vůči ztrátě lesku.

• Zlato je velice poddajné Práce se zlatem je opravdu lehká, ze zlata jde vytvořit jakýkoli tvar. Navíc jedna unce zlata může být roztažena až do vzdálenosti cca 90 kilometrů.

BÍLÉ ZLATO

Stejně tak jako u žlutého zlata, i u bílého zlata definujeme ryzost pomocí karátů. 24 karátů nese ryzí zlato. Ve šperkařství má bílé zlato nejčastěji 14 karátů (585/000)

• Bílé zlato s obsahem niklu, mědi, zinku a manganu (14K) má bílošedou barvu jen s jemným žlutavým nádechem. Slitina je velmi tvrdá, což se oceňuje například při šperkařské výrobě šperků
• Bílé zlato s obsahem niklu, mědi a zinku (14K) žlutý nádech je jasnější, oproti předchozí variantě je tato slitina měkčí.
• Bílé zlato s obsahem palladia a stříbra (14K) bělostná barva má jen slabý žlutý nádech. Slitina je dost měkká, toho se využívá při výrobě některých částí šperků (např. obruby).
• Bílé zlato s obsahem niklu, mědi a zinku (18K) má atraktivní bělostnou barvu s jemným modravě šedivým nádechem. Jde o nejtvrdší slitinu zlata používanou při výrobě šperků. Právě tento typ zlata se nejčastěji využívá na výrobu šperků.

Stříbro je chemický prvek se značkou Ag (z latinského argentum) a atomovým číslem 47. Stříbro je měkký, bílý, třpytivý kov, má nejvyšší elektrickou a tepelnou vodivost ze všech kovů.Většina stříbra se však získává z rud olova, mědi, niklu nebo zinku. Stříbro je známo od pradávna a je již dlouho považováno za vzácný kov, který se používá k výrobě ozdob, šperků, stolního náčiní a mincí. Dnes se stříbro používá též v elektrických vodičích a kontaktech, do zrcadel, ve stomatologii a jako katalyzátor v některých chemických reakcích.Na pohled působí stříbrné prsteny velmi luxusním dojmem. Nespornou výhodou šperků ze stříbra je jejich pořizovací cena.

Je to nejdostupnější a zároveň nejkvalitnější náhrada za přírodní diamant. Zirkon je syntetický kámen, přesným názvem Cubic

Zirconia neboli kubický zirkon.

Pro jeho nízkou cenu, poměrně dlouhou životnost a vizuální podobu s diamanty se začal hojně používat při výrobě šperků. Jejich třpyt dává šperku nádech diamantové krásy. 

Diamanty také kvůli své vyšší pořizovací ceně nejsou dostupné všem. 

A proto existuje i dostupnější možnost, kterou si může dovolit téměř každý. 

Jde právě o zirkony. Jedná se přesněji o syntetické zirkony, resp. Kubické zirkony.

Tyto zirkony často používáme na zásnubních a snubních prstenech namísto diamantů. 

Tvrdost kamene souvisí s jeho odolností. 

Zatímco diamant se na šperku bude třpytit bez ohledu na čas, zirkon časem svůj třpyt ztrácí kvůli nižší odolnosti. 

Neexistuje totiž předmět, který by byl tvrdší než diamant a dokázal tak poškodit povrch diamantu. 

Nošením prstenu ze zirkonem oproti tomu dochází k mikroskopickému odírání kamene. Jeho hrany se zaoblují, nižší ostrost výbrusu znamená i nižší třpyt.

Časem ztrácí lesk i kov, ten se však dá u šperku obnovit. 

Zirkonu ztracený třpyt už nikdy nezíská zpět.

Záleží také na tom, jak dlouho a jak často budete prsten nosit na ruce, má-li být jen skvostnou vzpomínkou nebo třpytivým šperkem pro každodenní nošení.

Samozřejmě, rozdíl v ceně je nezanedbatelný a patří tak k nejvýznamnějším faktorům při rozhodování o koupi. Každý má jiné možnosti, jisté však je, že šperkařský klenot v podobě prstenu s třpytivým drahokamy rozzáří oči i srdce.

Moissanite je dostupný luxus s výjimečným leskem a tvrdostí. Moissanit

je nový drahokam který má v sobě oheň, třpyt, lesk a neuvěřitelnou

tvrdost. Moissanit vznikl z hvězdy, ale přírodně nalezené krystaly jsou

moc malé, než aby mohly být použity k výrobě šperků a proto se pro

šperkařské účely vyrábí laboratorně. Proces laboratorní výroby je

dlouhý, komplikovaný a dost drahý: trvá to zhruba 2-3 měsíce, než

vyroste jediný moissanit. Krystal roste na základě patentovaného

tepelného procesu, který vyžaduje určitá specifika podléhající výrobnímu

tajemství. Moissanit má lepší lesk než diamant o 18 %, a než kubický

zirkon dokonce o 50 %.

Pojmy diamant a briliant se často zaměňují. Diamant je nerost a briliant je diamant vybroušený do briliantového, tedy kulatého výbrusu. Jako pravý briliant by měl být označován pouze kulatý diamant  s tímto výbrusem. Diamant se brousí do mnoha dalších výbrusů.

U DIAMANTU SE POSUZUJÍ ZEJMÉNA ČTYŘI VLASTNOSTI SOUHRNĚ SE NAZÝVAJÍ  4C

• cut výbrus
• clarity čistota
• carat karát neboli hmotnost
• color barva

CUT / BRUS 
Ten určuje do jakého tvaru a v jaké kvalitě je diamant vybroušen. Broušení diamantů je  umění, jak vytvořit drahokam  ze surového diamantu. Výbrus diamantu, geometrická přesnost, proporce, dokonalá symetrie a lesk jednotlivých fazet mají zásadní význam pro konečný vzhled diamantu a jeho brilanci a třpyt.

CLARRITY/ČISTOTA
Čistotou se rozumí míra vnitřních defektů diamantu, je definována na základě důkladného zkoumání všech nedokonalostí. Jsou to třeba inkluze (vnitřní uzavřeniny), krystaly cizího nerostu, nezkrystalizovaný uhlík (diamant je chem. složením uhlík) nebo strukturální nedostatky diamantu jako drobné praskliny, jenž mohou způsobovat bělavý až mléčný nádech diamantu. Samozřejmě se sleduje  také vnější poškození diamantů.

CARAT / HMOTNOST V KARÁTECH
Hmotnost diamantů se udává v karátech. Karát je nejstarší váhová jednotka používaná dodnes při vážení diamantů a dalších drahých kamenů.  1 karát (1ct) se rovná 0,2 gramu. Diamant vážící 1 g má tedy 5 karátů. Jednotka hmotnosti karát se historicky vyvinula od hmotnosti semene lusku svatojánskéh

COLOR BARVA
Barva je jednou z nejdůležitějších optických vlastností diamantu, významně se podílí na stanovení hodnoty tohoto drahokamu. Chemicky čistý a strukturou dokonalý diamant je absolutně transparentní bez odstínů nebo zabarvení. Bezbarvé diamanty, značené jako prvotřídně bílé, jsou však velmi vzácné.